„Počkejte, ale vždyť ještě pořádně nevíte, o co nemáte zájem! / Ale proč? / Můžu vám tedy zavolat později?“

„Ano, prosím, zavolejte ve středu ve 2:04. 29. února. 2045….“

Mě to prostě nezajímá!

Myslím, že každý člověk má právo nemít o něco, co mu druhý nabízí, zájem. A není přitom povinný mít své rozhodnutí podloženo skálopevnými argumenty, ani se dopracovat k právu odmítnutí zodpovězením „krátkého dotazníčku, jehož vyplnění zabere maximálně 7 minut“.

Chápu, že telemarketing je taky práce. Však se většinou snažím být slušná a odmítat zdvořile. Když ale člověk na druhém konci nedá pokoj a odmítá akceptovat, že skutečně nemám (a nikdy mít nebudu) zájem ani si jeho nabídku vyslechnout, tak začínám být sarkastická, trochu nepříjemná, nebo v krajních případech prostě rovnou pokládám telefon. Vždyť i on ztrácí čas zbytečným předčítáním frází z manuálu člověku, u kterého je po pár vteřinách naprosto jasné, že ho to prostě nezajímá.

Plánuju jednou reagovat na obzvláště otravné volání následovně:

„Prosím, nezavěšujte. Tento hovor je nyní přesměrován na Úřad pro ochranu osobních údajů. Po zaznění tónu uveďte, jakým oprávněným způsobem jste nabyli a zpracováváte osobní údaje kontaktovaného subjektu podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob.“

PNZ

Právo na nezájem se samozřejmě nevztahuje pouze na telefonické neodolatelné nabídky. Můžete ho například uplatnit na návrh nepříliš čistého a velmi nedůvěryhodně vypadajícího muže, že si k vám v parku přisedne na lavičku a budete si povídat. Nebo na výzvu mladíka v nepadnoucím obleku, abyste si s ním v podchodu metra pohovořili o budoucnosti deštných pralesů. Doplňte si sami, v jakých věcech byste si přáli, aby ostatní respektovali vaše PNZ (čili Právo nemít zájem). (Já si za sebe neodpustím poznámku, že stanovit si hranice, něco odmítnout a na svém odmítnutí trvat je zcela zásadní i v sebeobraně.)

Jen mě tak ještě napadá: Že by to, jak se nás dnes a denně někdo snaží obrat o naše právo na nezájem, nějakým způsobem přispívalo ke smutnému faktu, že mnoho z nás projevuje nezájem i tam, kde na něj právo nemá (ať už morální nebo přímo ze zákona)?  Nezájem o pocity druhých. Nezájem o člověka nehybně ležícího na chodníku. Nezájem o oběť napadení na veřejnosti. Nebo dokonce (v krajních případech) nezájem o práva ostatních.

Takže až vám příště bude volat pan Mněsejentaknezbavíte ze společnosti Nabídkykteréseneodmítají s.r.o., řekněte mu, že byste rádi uplatnili své PNZ. A že svůj zájem si schováváte pro věci, na kterých (vám) záleží.