Eva Matějovská: „Zvládnout se dá všechno, obzvlášť když vás to baví.“

Eva Matějovská – rozhovor

S mladou zpěvačkou jsme si povídali nejen o její pěvecké kariéře, ale také o hereckých zkušenostech, charitativní činnosti a studiu, které je pro ni v současné době prioritou. Eva Matějovská toho ale stíhá opravdu hodně…

 

Eva Matějovská, foto: David Sklenář
Eva Matějovská, foto: David Sklenář
Ve svých 19 letech máš za sebou již 7letou pěveckou kariéru. Už ve 12 letech jsi natočila první singl a zabodovala v Českém slavíkovi. Jak to ovlivnilo tvé dospívání?

Dostala jsem se dřív do kontaktu se světem dospělých, než mé vrstevnice. Již ve 12 letech jsem musela činit různá velká rozhodnutí a začala si přerovnávat životní priority. Tedy o mnoho dřív, než jiné holky v mém věku. Přesto si myslím, že jsem prožívala pubertu jako všichni ostatní. Plnila si školní povinnosti, chodila ven s kamarády a řešila nejrůznější dívčí problémy, hlavně s kluky.

 

Studuješ vysokou školu, věnuješ se pěvecké kariéře, vyzkoušela sis dokonce i herectví. Jak to všechno stíháš?

Naučila jsem se plánovat čas. Někdy je to samozřejmě trošku náročnější, ale zvládnout se dá všechno, obzvlášť když vás to baví. Ve volném čase se věnuji i lektorství. Mám zatím vystudovanou střední pedagogickou školu a baví mě vyučovat zpěv a tanec. Proto často pořádám taneční a pěvecké workshopy pro děti. A když najdu volnou hodinu ve svém studijním rozvrhu, zaskočím si do jazykové školy zdokonalit angličtinu.

 

Dokonce si najdeš čas i na charitu. Jsi patronkou Nadačního fondu Jonášek, který pomáhá onkologicky nemocným dětem. V čem tvá podpora fondu spočívá?

Nadační fond Jonášek pořádá každoročně festival Jonáškovo zábavné odpoledne, kde vystupuji se svou kapelou. Za Nadační fond Jonášek předávám malým pacientům dárky, navštěvuji je v nemocnicích i doma. Aktuálně pro Nadační fond Jonášek nahrávám písničku. Bude se jmenovat Nejsi v tom sám a jak název napovídá, měla by být povzbuzením pro všechny nemocné děti.

 

Eva Matějovská, foto: Pavlína Čemusová
Eva Matějovská, foto: Pavlína Čemusová
V rámci hudebního seskupení Pospolu u stolu vystupujete na školách a festivalech s rockovým edukačním programem. Jak takový program vypadá a jak na něj diváci reagují?

Představení Pospolu u stolu – Edurockshow je rockový koncert, který svým obsahem i pojetím zapadá do rámcového vzdělávacího plánu pro první stupeň ZŠ a předškoláky (prvouka, vlastivěda, hudební výchova). Dvanáct vtipných písniček je zapracováno do hudebně-dramatického představení zaměřeného na zdravý životní styl, správné stravování, lokální produkty, sportování a zásady správného stolování. Skladby jsou žánrově pestré, od rocku, popu, hip hopu, reggae až po country a rap. Koncerty děti baví, máme úžasné ohlasy jak od nich, tak od učitelů. Sama si koncerty parádně užívám. Mám tu čest vystupovat zde s vynikajícími muzikanty, mimo jiné např. s Ondrou a Štěpánem Škochovými a Petrem Kužvartem, kteří řadu let působili ve skupině Chinaski.

 

Videoklip k písni Táta, který jsi sama vyprodukovala k 50. narozeninám svého otce, má přes milión zhlédnutí. Proč myslíš, že je tak úspěšný?

Teď už dokonce více než milion a půl. A proč je tak úspěšný? Odpověď vám možná dají komentáře pod videem, je jich tam přes jeden a půl tisíce. Píší je vesměs holky. S dějem klipu i textem písně se ztotožňují. Když si na internetu hledáte písničku o tátovi, není jich tolik jako o maminkách. Písničku TÁTA zpívám vždy na koncertech jako poslední a bývám mile překvapena, kolik lidí ji zná a zpívá se mnou. Viděla jsem spoustu coverů této písničky, kdy ji holky zpívají svým tatínkům při nejrůznějších příležitostech.

 

V březnu bude mít premiéru film Andílci za školou, ve kterém máš jednu z hlavních rolí. Jak se ti hraní líbilo a co bylo pro tebe nejtěžší?

Byla to moje první velká herecká zkušenost, i když jsem před kamerou nestála poprvé. Ve filmu hraju zápornou roli, Majdu, která je vedoucí dívčí party. Ta šikanuje novou příchozí spolužačku, „šprtku“, která je až moc slušná. Bylo pro mě velice těžké se do své role vžít. Mé životní zkušenosti jsou totiž spíše opačné, co se školní šikany týká. Natáčení samotné jsem si užívala, poznala jsem řadu úžasných lidí před kamerou i za ní.

 

Eva Matějovská, foto: Denisa Szynkaruk
Eva Matějovská, foto: Denisa Szynkaruk
Co nového ještě chystáš v nejbližší době?

Finalizuji již zmiňovanou  píseň “Nejsi v tom sám”, následovat budou velké přípravy videoklipu. V únoru mě čeká operace krčních mandlí. Nic příjemného. Čeká mě hlasový klid a nedobrovolný odpočinek od zpívání.

 

Jaká tvá životní role je teď pro tebe asi tou nejvýznamnější?

Momentálně jsem zodpovědnou studentkou hudebního oboru na vysoké škole, a to je pro mě v současné době prioritou. K tomu se snažím stíhat všechno, co mě baví a naplňuje.

 

Co považuješ za svůj největší dosavadní úspěch?

Neumím vypíchnout to úplně nej, bylo by jich opravdu hodně. Každý koncert, každá písnička, každý videoklip. Měla jsem tu čest zazpívat si naživo duety s našimi nejznámějšími zpěváky – Petrem Kolářem, Vašo Patejdlem, Danielem Hůlkou, Markem Ztraceným, Davidem Deylem a dalšími. Zazpívala  jsem si s bandem Felixe Slováčka. V poslední době si cením úspěšně složené maturity, přijetí na vysokou školu, filmové role v “Andílcích za školou”. Rozhodně musím zmínit i hudební spolupráci s Ondrou Škochem.

Mohlo by se vám líbit

Avi Nardia: Jak se osvědčíme v nové Éře Korony?

Koronavirus narušil život tak, jak ho známe. V průběhu několika uplynulých dnů jsme sledovali, jak se virus šíří, následovaný panikou. Trhy se uzavřely, země uzavřely své brány cestovatelům, v některých zemích zůstaly v obchodech holé regály. Jak se strach z koronaviru šíří rychleji než virus samotný a globálně vyvolává více otázek, než se nám dostává odpovědí, setkáváme se jakožto učitelé bojových umění s výzvami, abychom nabídli svůj vhled. Co to vše pro nás může znamenat […]

Například paní Michaela se po několikaletém pobytu v ústavu přestěhovala na Slapy do tehdy nově zrekonstruovaného objektu bývalé fary, kde jsou poskytovány služby těm, kteří vzhledem ke svému postižení potřebují vyšší míru podpory. Po čtyřech letech se stala první obyvatelkou nově postaveného domu Na Vyhlídce, kde žijí samostatnější klienti, kterým stačí jen omezená přítomnost a pomoc asistentů. Denně navštěvovala sociálně terapeutickou dílnu Slapy. Paní Michaela nyní žije v rámci Podpory samostatného bydlení v Mníšku pod Brdy sama. Terénní služba Portusu jí pomáhá, aby mohla samostatně žít ve svém bytě, což se jí daří už od roku 2017, přestože předtím většinu života žila v různých ústavech. Paní Michaela byla první, kdo se k tomuto kroku odvážně rozhodl, a stala se tak inspirací pro další. S podporou asistentů si sama nakupuje, vaří, uklízí, jezdí na výlety, chodí do práce. Zkrátka žije normální život.

Chodník slávy: Zapište se do životů lidí s mentálním handicapem

Nezisková organizace Portus Praha, z.ú. představila novou iniciativu rámci celostátní benefiční sbírkové a osvětové kampaně AKCE CIHLA. Projekt Chodník slávy nabízí všem, kdo chtějí podpořit lidi potýkající se s mentálním znevýhodněním, unikátní možnost zapsat se pozitivně do jejich životů. A současně získat trvalou připomínkou svého přispění v podobě „chodníku slávy“ v blízkosti objektu Chráněného bydlení Na Vyhlídce (obec Slapy). Z výtěžku akce bude financována potřebná kompletní renovace chráněného bydlení Na Vyhlídce, kde žijí klienti, kteří s […]

Láďa Krištůfek: Tak trochu jiná výzva pro fightera

Nedávno jsme v článku „Bára Mottlová podporuje Domov Laguna. Pomůžete taky?“ psali o aktivní, nezdolné ženě. Dnes si můžete přečíst o jednom muži, kterého taky jen tak něco nesrazí na kolena. I když zrovna ta mu přinesla už dost trápení. Láďa Krištůfek, fighter a trenér thaiboxu, už dvakrát musel přerušit slibně se rozvíjející kariéru kvůli přetrženému zkříženému vazu. Ale nezoufá. Těší se na svůj návrat do ringu a i přes operaci a náročnou rekonvalescenci najde […]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.