Oslavy svátku Halloween se v našich končinách slaví každým rokem o něco více. Současně ale často od mnohých tradicionalistů slýcháme s despektem, že je to „americký svátek“. Tak jak se to vlastně s tím Halloweenem má?
Halloween – Předvečer Všech svatých
Ve skutečnosti historie svátku „All Hallows‘ Eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“, sahá až do doby několik set let před naším letopočtem (tedy velmi velmi dávno předtím, než Kolumbus vůbec omylem objevil americký kontinent). Vyvinul se totiž z keltských tradic, podle mnohých především ze svátku Samhain. Samhain se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Pro Kelty představoval přechod mezi létem a zimou a také začátek nového roku.
Ve svátek Samhain podle Keltů mohli živí navštěvovat podsvětí a mrtví se z něj vraceli na zem. Bylo zvykem připravovat večeři pro zesnulé příbuzné a za okno vystavovat svíčku, která měla duším usnadnit jejich putování. Dávala se často do vyřezané řepy. (Těžko říct, zda je novodobá halloweenská dýně návazností, nebo je tato „zeleninová analogie“ čistě náhodná.)
V souvislosti s dobýváním keltských území Římany docházelo postupně k prolínání keltských a římských zvyků a tradic. Dále ve zkratce: Halloween, anglosaský lidový svátek, jak ho známe dnes, se rozvinul v Irsku, kam se dostal z Říma. V 19. století pak irští vystěhovalci přinesli tento zvyk sebou do USA. A odtamtud se šíří dál, třeba i k nám.
Slavnost Všech svatých a „Dušičky“
Také Slavnosti všech svatých mají dlouhou historii. Sahá až do 4. století. V západní církvi se společný svátek všech svatých slaví od 7. století. Od 8. století se v Anglii a Irsku začal svátek Všech svatých slavit 1. listopadu, zřejmě proto, že pro Kelty byl tento den počátkem roku (jak jsme zmínili výše). Slavnost Všech svatých, jejímž základem je zasvěcení římského Pantheonu Panně Marii a všem svatým mučedníkům 13. května 609, je podle křesťanské liturgie společná slavnost lidí, kteří již vstoupili do „nebe“.
Na ty zesnulé, kteří na pobyt v nebi ještě „nedosáhli“, myslí Památka všech věrných zemřelých („Dušičky“), svátek, který na Slavnost Všech svatých navazuje, a připadá tak na 2. listopadu. S Dušičkami se samozřejmě pojí celá řada lidových pověr. Například víra, že v předvečer Dušiček duše vystupují z Očistce, aby získaly krátký odpočinek od útrap.
Kruh se uzavírá, hrobové otevírají
Zvyky Halloweenu se opírají o původně židovskou tradici slavení svátků již od předchozího večera. Židé totiž začátek dne počítali již od předchozího západu slunce. Čili jsme vlastně opět u data 1. listopadu. Data, které mají „americký“ Halloween a „české“ svátky všech svatých a věrných zemřelých blízké zřejmě ne náhodou, ale díky keltskému novému roku.
(Mimochodem Keltům, tedy skupinám kmenů obývajících ve starověku západní a střední Evropu a části Evropy jižní a východní, vděčíme třeba taky za pivo, ale to jen tak na okraj…)
S trochou zjednodušení tedy můžeme říct, že ať tak nebo tak, na přelomu října a listopadu můžete potkat zesnulé mimo jejich obvyklé místo – tedy hrob či očistec. Ale teď vážně, každopádně si v tuto dobu připomínáme své zesnulé. A to má svůj velký význam, ať už jste praktikující katolík, keltský pohan nebo český ateista.
Je samozřejmě zcela na vás, jestli chcete slavit Halloween, případně jakým způsobem. Každopádně je asi tak americkým svátkem, jako je angličtina americkým jazykem.
