Vánoce – svátky klidu, nebo shonu?
Vzpomínám si, jak jsem se jako malá holka bavila s tátou v posledním adventním týdnu. Říkala jsem mu, že se už nemůžu dočkat Štědrého dne. Už aby tu konečně byl! Těch pár dní, které zbývaly do vytouženého kapra, koled a – samozřejmě – hlavně nedočkavého trhání vánočního balicího papíru, mi připadalo jako věčnost. Odpověděl mi něco, co si přesně nepamatuju, protože to bylo tehdy naprosto mimo moje chápání. Něco o tom, že nejkrásnější je očekávání a těšení a že čas rychle utíká a magické chvíle se strašně rychle mění v pouhé vzpomínky. Tak něco. Asi jsem ho měla v tu chvíli za blázna – promiň, tati.
Jak dospíváme, čas se nám zrychluje. Mnozí z nás možná mají pocit, že sotva stihli vybrat z koberce poslední pozůstatky loňského jehličí a už je to tu zas. A jelikož už víme (SPOILER ALERT!), že dárky se pod stromečkem neobjevují zázrakem, nastává kromě předvánočního úklidu, sváteční výzdoby a dalších příprav na Vánoce také každoroční Velké Řešení. Co, komu, kolik, za kolik…?
Podle Asociace pro elektronickou komerci utratí Češi v předvánočním období více než 20 miliard korun. Za vánoční dárky pak podle webu Finanční a ekonomické informace (faei.cz) letos v průměru vydáme sedm tisíc korun. Průzkum Mall.cz zase odhalil, že nejčastěji plánujeme pořídit 5 až 10 dárků. 6 % z nás pak více než 30 dárků.
Takových statistik a průzkumů je samozřejmě plný internet. Co v této bezedné studnici kolektivní moudrosti ale budeme hledat asi marně, jsou informace o tom, kolik času strávíme o vánočních svátcích spolu (Myslím tím OPRAVDU spolu, ne vedle sebe u televize nebo s mobilem v ruce.), jaké procento z nás opravdu pocítí vánoční atmosféru nebo kolik vychází průměrně na jednoho obyvatele vánočních zázraků v podobě dobrých skutků v duchu křesťanského odkazu Vánoc.
Dobrá, dost lehce sarkastického moralizování. Článků pranýřujících komercionalizaci Vánoc nebo těch na téma ochrany našich vlastních tradic (Santa Claus útočí. Zachraňte Ježíška!) je každým rokem také víc než dost. I když samozřejmě ne tolik jako erudovaných textů ve stylu “TOP 10 vánočních hraček, kterými zaručeně znovu zapálíte vášeň ve vašem vztahu”, “Co si zabalí pod stromeček sestry Kardashianovy” nebo “100 hodnotných dárků pod 25 korun”. Ani reklamní články s tipy na dárky, ani zlostné volání po křesťanské lásce a pravých rodinných hodnotách (“na které jste zapomněli, vy pohani, a proto nechť shoříte v pekle!”) nám krásné Vánoce nezařídí.
A co tedy? To vám nepovím, promiňte. Naštěstí ale nepotřebujete, aby vám někdo radil, jak si užít Vánoce. Víte to nejlépe vy sami. Stačí si na chvíli sednout a naslouchat. Možná uslyšíte to malé dítě, které neví, kde mají nejlevnější stromečky, neseznámilo se s aktuálními údaji o nákupních trendech v populaci a vůbec ho nezajímá, jestli součet výdajů na všechny dárky na korunu souhlasí v obou větvích rodiny. Za to se umí radovat z přítomného okamžiku.
Udělejte si Vánoce podle svých představ. S kaprem, nebo bez kapra. Se spoustou dárků, nebo “nízkonákladové”. S Ježíškem, Santa Clausem nebo třeba s Papá Noelem… Hlavně si je nezapomeňte užít. S těmi, které chcete vidět šťastné. A pokud třeba zrovna nikdo, s kým byste strávili vánoční svátky, ve vašem životě není, nezoufejte. Vánoční příběh vypráví o lásce k člověku v nejširším možném významu. A o naději…
