Svou pěveckou kariéru jste zahájila již ve 14 letech, když jste zvítězila v soutěži Zlíntalent 2002. Reprezentovala jste pak ČR na mnoha mezinárodních soutěžích. Vzpomínáte na tu dobu ráda? Je něco, co vám obzvláště utkvělo v paměti?

Na toto období vzpomínám moc ráda. Díky soutěži Zlíntalent se mi otevřely vrátka do světa české pop music a nejen to. Měla jsem totiž možnost díky tomuto vítězství reprezentovat ČR na zahraničních festivalech, kde soutěžilo strašně moc zajímavých a talentovaných lidí z celého světa. Ale když se ještě vrátím na začátek… vůbec jsem nepočítala s tím, že bych v takové konkurenci talentovaných zpěváků a zpěvaček mohla uspět. Byla jsem totiž nejmladší účastnicí. Bylo to pro mě tehdy velké překvapení. Nakoplo mě to a když jsem se potom o rok později měla hlásit na střední školu, konzervatoř pro mě byla jasná volba. Věděla jsem, že nic jiného než zpívat už nechci.

Myslíte, že je pro zpěvačku výhodou začít s kariérou ve velmi mladém věku? Jaké to je pracovat na své kariéře, když se vaši vrstevníci věnují jen škole a zábavě?

Já to tak nikdy nevnímala. Pro mě byla práce zábavou. Ale je pravda, že na základní škole jsem to pociťovala v tom slova smyslu, že jsem jako dítě měla hodně aktivit mimo školu a nezbývalo už tolik času na lítání po venku s kamarády.

Mnoho lidí vás zná z vašeho úspěšného působení v soutěži Hlas ČeskoSlovenska v roce 2012. V čem byla pro vás tato zkušenost nová?

Když jsem se do Hlasu ČeskoSlovenska přihlásila, už jsem měla vydané dvě sólové desky. Byla jsem tedy vlastně už profesionální zpěvačka a byla jsem připravená na to, že ne každému z diváků se to bude zamlouvat. Pravidla soutěže to však dovolovala, a tak jsem do toho šla. Věděla jsem, že pokud se chci zpěvu i nadále věnovat, je potřeba se zviditelnit a dokázat, že zpívat umím. V té době totiž kolovaly mezi lidmi různé pomluvy, že zpívám na playback apod.

Co pokládáte za svůj dosavadní největší úspěch?

Těžká otázka… jsem pyšná, že jsem neutekla zpátky na Moravu k rodičům a nevzdala to. Protože byly chvíle, kdy se nedařilo a narážela jsem na nepřejícnost některých lidí. Víte, jako malá jsem toužila jednou zpívat vedle Lucie Bílé a to se mi vlastně podařilo… takže netuším, co je můj největší úspěch, ale jsem šťastná a vděčná tam nahoru, že si můžu plnit sny.

V létě mají úspěšní zpěváci vždy hodně napilno. Na jakých festivalech vás můžeme vidět a slyšet? A je pravda, že se chystáte opět vystoupit i v zahraničí?

Léto bude úžasné! V ČR mě můžete spatřit na Létofestech a to hned v Pardubicích, Brně, Karlových Varech nebo Plzni. Vystoupím také po dlouhé době na domácí půdě s projektem Rock The Opera se symfonickým orchestrem za zády v Novém Jičíně ve společnosti zpěvaček Lo Hrůzové a Sabiny Křovákové. A i letos se chystám do zahraničí. V průběhu léta navštívím Itálii, Holandsko nebo Německo a už potřetí budeme mít koncert ve Vídeňské Statní Opeře. Je na co se těšit.

Jaký je váš sen, ideální cíl, kterého byste chtěla jako zpěvačka dosáhnout? Podle vašich dosavadních úspěchů se zdá, že by se vám mohlo podařit získat si mnoho příznivců i mimo Českou republiku. Kde byste chtěla svou kariéru hlavně rozvíjet?

Mám ráda naši zem, i když jsem dlouho chtěla zpívat pouze anglicky. Začínám oceňovat krásu českého jazyka a jeho dvojsmyslů a barevnosti. Práce venku mě baví a je to vždy nádherný pocit postavit se před několik tisíc lidí a vydat ze sebe maximum… tzv. vypustit duši, ale doma je doma. I když – nikdy neříkej nikdy. Do budoucna bych si přála, aby se mi to podařilo tady u nás.

Jste sólistkou ve světově populárním projektu Rock The Opera německého dirigenta Friedemanna Riehleho. Měla jste tak možnost si zazpívat například v Berlíně, Mnichově nebo Miláně. Dá se říci, že se publikum v různých zemích nějak výrazně liší?

Liší se v projevování emocí, ale vzhledem k tomu, že celý projekt je postaven na světoznámých písních, na konci všichni stojí a nadšeně tleskají a výskají.

Víme, že pracujete na novém singlu a videoklipu. Prozradíte nám nějaké detaily? A kdy se můžeme těšit na zveřejnění?

Ano, pracuju teď na novém singlu s Lukášem Chromkem (Thom Artway, Ewa Farna) a textu se ujala vynikající Patricie Fuxová. Jsem nadšená a už se nemůžu dočkat, až s tím půjdeme ven.  Kdy to bude? Sledujte můj web www.marketapoulickova.cz nebo facebook. Teď je to ve stádiu, jak já říkám, „v procesu“. Na podzim bych chtěla jít ven i s klipem.

Kromě své sólové kariéry také vystupujete v muzikálech. Máte nějakou oblíbenou roli?

Každá role byla výzva a obrovská zkušenost…, ale nejbližší mému srdci byla role Bahiyi v muzikálu Janka Ledeckého Iago, který měl teď na jaře derniéru. Bude mi chybět… už chybí. Sešla se tam dobrá parta lidí, a to je, když tvoříte společnými silami dílo, hrozně důležité.

Navíc působíte také jako moderátorka. Jak to všechno stíháte? Chystáte se také na nějakou dovolenou?

K moderování jsem se poprvé dostala na Óčku a posléze přibylo tehdy i rádio…, a tak po letech, kdy můj hlas z éteru českých rádií zmizel, jsem si řekla, proč ne. Baví mě to, je to zajímavá zkušenost. Mám v plánu na sobě i v tomhle směru rozhodně do budoucna pracovat.

Co se týče dovolené, to je zatím otázka, na kterou úplně neumím odpovědět. Ale věřím, že se nám s přítelem, který je také hudebník, podaří najít pár dnů volna a někam odjet relaxovat. Odpočívat se prý musí…