Jsem nepraktická. No a?

Helena   Po pouhém roce a půl v korporátu jsem našla správný výtah z parkoviště na recepci. Už nemusím chodit vjezdem pro auta. Žádám si potlesk ve stoje! Ne že bych tu správnou cestu nějak aktivně hledala. Zkusila jsem to jednou a vylezla jsem kdesi, kam bych nečekala, že se můžu dostat, aniž bych cestovala červí dírou. A ne že bych nebyla schopná se na to někoho zeptat. Ale nechtělo se mi a pak už […]

Pokračovat ve čtení

Jak se mění naše vnímání reality: ztráta empatie a odpovědnosti

Helena   Co nás čeká, když přestaneme vnímat rozdíl mezi realitou a fikcí? Lidé se dají dělit různě. Jedno z mých oblíbených dělení je na ty, kteří si zachovali schopnost rozlišovat mezi fikcí a realitou, a na ty, kteří ji (v různé míře) ztratili. Nechápejte to doslovně. Nemám teď na mysli, jestli poznáte, co je lež, a co pravda, nebo jestli dokážete rozlišit mezi skutečným obrazovým a zvukovým záznamem, a obrazy a videi generovanými AI. […]

Pokračovat ve čtení

Vzteku, vzteku, co v sobě skrýváš?

Helena Zamyslete se na chvíli nad tím, jak reagujete, když se ve vás vzedmou silné emoce. Jako třeba vztek. Podlehnete mu, necháte ho, aby vámi zmítal, přiživujete ho dál? Nebo ho usilovně potlačujete, protože to je „špatná emoce“? V prvním případě možná budete zuřivě křičet nebo rovnou udeříte. Buď přímo původce vašeho vzteku, nebo „nakopnete štěňátko“. Doslova snad většina z nás ne. Tím „štěňátkem“ je jakýkoli zástupný objekt a ani to nakopnutí nemusí být doslovné. […]

Pokračovat ve čtení

Sebenaplňující proroctví

sebenaplňující proroctví

Helena Máte pocit, že do nějakého člověka investujete hodně energie, času, emocí…, a zpátky dostáváte málo nebo vůbec nic? Že mu na vás nezáleží, nezajímáte ho? No, možná to tak je. Nebo je přinejmenším jeho zájem o dost menší než ten váš. To se prostě stává. Často. A pokud ve vás zmíněný člověk záměrně nevyvolal opačný dojem (ať už z jakéhokoli důvodu), nemáte důvod se na něj zlobit. A nedostatek jeho zájmu ani nevypovídá nic […]

Pokračovat ve čtení